Investice, která mění životy: Jak nový azylový dům posílí sociální služby v Přerově

V rámci Integrované územní strategie Olomoucké aglomerace vzniká v Přerově nový Azylový dům, který zásadně rozšíří kapacity sociálních služeb v území. Projekt v hodnotě přibližně 35 milionů Kč přinese podporu osobám v nepříznivé sociální situaci spojené se ztrátou bydlení a nabídne jim zázemí pro stabilizaci a návrat do běžného života. Azylový dům zajišťuje Charita Přerov a díky podpoře Olomoucké aglomerace zde vzniknou nové lůžkové kapacity pro muže, ženy i osoby s omezenou schopností pohybu. O přínosech projektu pro město i celé území aglomerace si povídáme s ředitelkou Charity Přerov Alenou Pizúrovou.

Co vás vedlo k realizaci projektu Azylového domu v Přerově a jaká byla hlavní potřeba, na kterou jste reagovali?

K realizaci projektu nás vedla snaha poskytnout osobám žijícím bez přístřeší, těm, kteří mají nestabilním bydlení, či jim hrozí ztráta bydlení možnost nalézt alespoň na čas důstojné podmínky pro bydlení.

Smysl vidíme v návaznosti sociálních služeb pro cílovou skupinu osoby bez přístřeší. Klientům našeho Nízkoprahového denního centra Lorenc nabídnout možnost posunout se na cestě k návratu do běžného života právě skrze využití služby azylový dům pro jednotlivce.

Jakým způsobem bude nové zařízení pomáhat lidem, kteří se ocitli bez domova nebo v těžké životní situaci?

V minulých letech bylo v Přerově několik soukromých ubytoven uzavřeno, a také zde chybí noclehárna. Proto jsme se chopili příležitosti a myšlenky, která vznikla v rámci komunitního plánování, kdy byla jednoznačně identifikovaná potřeba zřízení a provozování ubytování pro danou cílovou skupinu formou registrované sociální služby.

Jednotlivé činnosti, které Azylový dům pro muže a ženy Přerov poskytuje, jsou obsaženy v zákoně o sociálních službách a jeho prováděcí vyhlášce. Je to poskytnutí ubytování na přechodnou dobu, vytvoření podmínek pro samostatnou přípravu stravy, umožnění celkové hygieny, vytvoření podmínek pro zajištění úklidu, praní a žehlení osobního prádla a výměny ložního prádla, dále pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí, a také sociálně terapeutické činnosti.

V praxi to znamená, že ještě než zájemce o ubytování podepíše smlouvu s azylovým domem, prostřednictvím pracovníků nízkoprahového centra mu pomůžeme vyřídit občanský průkaz a nalézt praktického lékaře, který by mu vydal posudek pro účely ubytování v pobytové službě azylového domu, jenž je součástí smlouvy o poskytnutí sociální služby.

V rámci pobytu v azylovém domě jsou s klientem obnovovány jeho předchozí návyky běžného života, jako například soužití s ostatními, osobní hygiena, pomoc při přípravě jídla, pracovníci pomáhají s vyhledáváním trvalého ubytování, u těch, kteří ještě nedosáhli důchodového věku pomoc s nalezením a pravidelným docházením do práce, doprovázení do zdravotnických zařízení, na úřady, s vyhledáním odborných lékařů. To bývá velkým problémem, protože mnoho našich klientů z důvodu dlouhodobého pobytu venku trpí zdravotními komplikacemi.

Kapacita zařízení je určena pro muže, ženy i osoby se sníženou mobilitou. Proč je tato struktura důležitá?

Rozdělení do těchto 3 kategorií vychází právě ze zkušenosti, kterou v NDC Lorenc máme. V tomto roce evidujeme 182 klientů, z toho 128 mužů a 54 žen. S tím koresponduje i kapacita azylového domu: 30 osob = 20 mužů, 8 žen, a protože jsou mezi klienty i ti, kteří se obtížně pohybují, je zde jeden dvoulůžkový pokoj pro imobilní, který mohou variantně využívat 2 muži nebo 2 ženy.

Jaké služby a podporu budete obyvatelům azylového domu poskytovat a jak bude vypadat jejich cesta k návratu do běžného života?

Cesta k návratu do běžného života je u každého klienta zcela odlišná. Závisí na mnoha aspektech – na tom, jak dlouho před příchodem do azylového domu pobýval na ulici, na jeho zdravotním stavu fyzickém i psychickém, na jeho zvycích a vůli k návratu ke způsobu života většiny z nás. Pracovníci každému klientovi pomáhají individuálně řešit jeho potřeby. Ideálem by bylo, aby na konci pobytu v azylovém domě byl náš klient natolik zorientovaný, aby byl schopen samostatného bydlení. Bohužel to se však většině z nich nepodaří. Někteří odcházejí do Azylového domu pro osoby se sníženou soběstačností (Domov sv. Anežky v Olomouci) nebo obdobných zařízení, u jiných se podaří obnovit kontakt s rodinou, jiní si najdou další formu ubytování, která je podle jejich představ, ale jsou bohužel i ti, kterým jakýkoliv režim či plnění povinnosti nevyhovuje a vracejí se k životu na ulici.

Jak bude azylový dům spolupracovat s dalšími sociálními službami a organizacemi v regionu?

Máme navázanou úzkou spolupráci s různými odbory Magistrátu města Přerova, zvláště Odborem sociálních věcí a školství, s ostatními neziskovými organizacemi pracujícími s cílovou slupinou osob bez přístřeší, s Městskou policií Přerov i Policií ČR. Nezbytná je i spolupráce s Potravinovou bankou Olomouckého kraje v rámci podpory a pomoci se zajištěním stravy klientů.

Jak vnímáte přínos projektu pro město Přerov a místní komunitu?

Uživatelé azylového domu jsou z 85% obyvateli a občany města Přerova. Chceme aktivně spolupracovat s městem Přerovem ve prospěch našich spoluobčanů a pomoct tak zajistit bezpečné prostředí a lepší životní podmínky i těm, jejichž život není jednoduchý a kteří potřebují podporu.

Jak vnímáte roli Olomoucké aglomerace při podpoře sociálních služeb v regionu a co pro vás znamenala možnost čerpat podporu prostřednictvím aglomerace?

Možnost čerpání podpory prostřednictvím olomoucké aglomerace jsme vnímali jako vyšší jistotu, že dosáhneme na požadovanou dotaci prostřednictvím IROP v případě, že by u obdobné výzvy byla alokace již vyčerpaná. Prospěšná byla také součinnost ITI a Statutárního města Přerova s námi.

Jak podle vás rozvoj sociální infrastruktury v rámci Olomoucké aglomerace přispívá k vyváženému rozvoji celého území — nejen Přerova, ale i menších měst a obcí?

Rozvoj sociální infrastruktury v rámci Olomoucké aglomerace považuji za důležitý především proto, že umožňuje plánovat služby v širších souvislostech. Ačkoli většina našich klientů pochází přímo z Přerova, víme, že dopady projektu přesahují hranice města. Když je ve větším centru dostupná služba, která je kvalitní, stabilní a navázaná na další organizace, výrazně to pomáhá také menším obcím, které by samy takové zařízení jen obtížně zřizovaly.

ITI zároveň podporuje spolupráci napříč celým územím. Díky tomu můžeme lépe koordinovat kapacity, sdílet zkušenosti a reagovat na potřeby lidí, kteří se ocitnou v bytové nouzi. Pokud mohou obyvatelé menších obcí najít pomoc v dostupné dojezdové vzdálenosti, zvyšuje to jejich šanci na stabilizaci a zachování vazeb na vlastní komunitu. Takový přístup přispívá k tomu, že se region rozvíjí vyváženě a služby se dostávají tam, kde jsou skutečně potřeba.