ROZHOVOR: Olomoucká ITI podporuje vědecké projekty

napsáno dne

 

Závěrem loňského roku byl zfinalizován  významný vědecký projekt Univerzity Palackého v Olomouci, zaměřený na rozvoj předaplikačního výzkumu v oblasti nano a biotechnologií. Projekt byl realizován díky bezmála 107 milionové podpoře EU v rámci Operačního programu Věda, výzkum, vzdělání díky Integrovaným územním investicím (ITI) Olomoucké aglomerace.  Výzkumy po 4 roky provádělo Centrum regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum (CRH) a Regionální centrum pokročilých technologií a materiálů (RCPTM), vědecká pracoviště, která se věnují výzkumu rostlin a vývoji rostlinných biotechnologií, chemickému a materiálovému výzkumu v oblasti nanotechnologií a jejich aplikací v energetice, environmentálních technologiích, katalýze a biomedicíně. O přínosech projektu a jeho přesahu do komerční sféry jsme si povídali s hlavní řešitelkou projektu doc. Mgr. Lucií Plíhalovou, Ph.D.

Projekt řeší vývoj nových chemických látek a technologií uplatnitelných v řadě oblastí lidské činnosti jako jsou zemědělství, biotechnologie, potravinářství, ekologie nebo medicína. Můžete nám laikům jednoduše vysvětlit, co bylo konkrétními výstupy projektu?

Mezi výstupy tohoto projektu se řadí například příprava vylepšených netoxických antisenescenčních derivátů cytokininů, chytrých moderních hnojiv, které ovlivňují přímo fotosyntetický aparát v rostlině, a  kterých se používá jen malé množství, ale dovedou směřovat plodiny, například ječmen nebo pšenici, k vyšším výnosům. V rámci implementace GMO (geneticky modifikovaných organismů – pozn. redakce) technologie byly také připraveny transgenních rostliny ječmene nesoucí antimikrobiální peptidy. Antimikrobiální aktivitou bez GMO jsme se také zabývali ve vztahu k rostlinným extraktům a řada z nich bude dále využívána například v dentální hygieně. Z oblasti nanotechnologií bych zmínila využití nanočástic zlata pro detekci virových částic a zejména využití nanokompozitních materiálů z biologických odpadů v environmentálních a zemědělských aplikacích, zejména se jedná o záchyt těžkých kovů a radia ze znečištěné vody. Byla také připravena celá řada nanomateriálových katalyzátorů pro katalytickou dekompozici plynných odpadů.

V čem vidíte přínos projektu?

Jelikož projekt cílil na základní výzkum s aplikačním potenciálem, došlo v relativně krátké době k dokončení celé řady technologií, které představují krátkodobý i dlouhodobý přínos pro lidskou společnost. Bylo podáno osm mezinárodních přihlášek vynálezu a technologie tak mají velkou šanci, že budou komercializovány a opravdu přeneseny do firem tak, aby sloužily svému účelu.

Projekt vznikal ve výzkumných centrech Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Byli do projektu zapojeni také studenti, nebo šlo o čistě odborný výzkum vědeckých pracovníků?

Ačkoliv šlo o odborný výzkum a projekt na studenty přímo necílil, je tradicí, že zejména Ph.D. studenti se do výzkumných skupin zapojují, a to zejména v rámci svých kvalifikačních prací. Ph.D. studenti tvoří důležitou součást přírodovědeckých výzkumných týmů, je to pro ně možnost zapojit se plně do aktuálního výzkumu a  u tohoto projektu i další aspekt, že mohou vidět brzy praktické výsledky výzkumu v praxi.

Vznikla díky projektu také nová pracovní místa?

Ano, v rámci projektu vzniklo 10 nových pracovních míst. Velkou výhodou projektu bylo, že bylo možné poskytnout zapojeným vědcům a především vědkyním částečné úvazky, což umožnilo plynulé zapojení zejména žen zpět do výzkumného procesu. Jsme rádi, že jsme navzdory uzávěrám způsobeným karanténami Covid 19 vše takto zvládli v čase, který byl projektu vyměřen.

V předchozích letech byl díky evropským dotacím podpořen vznik regionálních VaV center Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum (CRH) a Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů (RCPTM). Obě centra patří celostátně mezi špičku v počtu, kvalitě a vědeckém ohlasu mezinárodně publikovaných výsledků a patentů. Můžete nás seznámit s publikacemi i patenty z vaší produkce?

Během řešení projektu došlo k transformaci části center do VŠ ústavu CATRIN, část center zůstala na Přírodovědecké fakultě UP a v rámci transformace vznikly také nové katedry, například Katedra chemické biologie, která se věnuje zejména vývoji nových netoxických rostlinných růstových regulátorů pro lidskou potřebu. Patentové přihlášky, které byly v rámci projektu podány, míří právě na tyto regulátory jako možnosti nového směru moderních hnojiv, zpracování biocharu pro zemědělské a environmentální aplikace a využití rostlin pro získávání antimikrobiálních látek. Dále byla publikována řada odborných článků, které se zaměřují na popis procesů při moderním testování hnojiv nebo na vývoj nanomateriálů pro katalýzu plynného odpadu nebo magnetickou izolaci nízkomolekulárních látek.

Existuje nějaké propojení mezi vašimi výzkumnými pracovišti a komerčním sektorem?

Jistě a v současnosti je poměrně silné. Spolupracujeme s celou řadou firem, a to jak regionálních, tak nadnárodních, které se snaží sofistikovaně přistupovat k vývoji nových hnojiv, úpravě životního prostředí a vývoji nových technologií, které by široké veřejnosti byly prospěšné, nebyly zátěží pro životní prostředí a přispěly k ochraně zdraví a zvýšení produkce potravin.

Očekáváte, že byste mohli na oba předešlé projekty navázat? Pokud ano, jak?

Věřím, že ano. Univerzita Palackého má celou řadu výzkumných směrů, které řeší současné ekologické i ekonomické otázky a celou řadu výzkumných skupin, které jsou schopny tuto problematiku řešit, a to jak s dopadem v rámci Olomoucké aglomerace, tak i s přesahem mimo ni.

Související aktuality


Všechny aktuality
!
Prohlížeč Internet Explorer není podporován!
Pro procházení webu prosím nainstalujte jiný prohlížeč.
Stáhnout Microsoft Edge