Rozhovor: Daniel Vitonský: Chceme, aby nábřeží žilo každý den

Nábřeží Bečvy v Kropáčově ulici v Hranicích prošlo výraznou proměnou. Místo, které dříve sloužilo především jako průchozí prostor podél řeky, dnes nabízí nové odpočinkové zóny, zeleň, herní prvky, vyhlídkovou terasu i zázemí pro setkávání obyvatel. Revitalizace v hodnotě přes 30 milionů korun vznikla také díky podpoře Evropské unie prostřednictvím nástroje ITI Olomoucké aglomerace. Projekt ale není jen investicí do vzhledu veřejného prostoru. Přináší také opatření pro lepší hospodaření s dešťovou vodou, více zeleně a snahu zmírnit přehřívání lokality během letních měsíců. Současná podoba nábřeží je navíc teprve první etapou širšího záměru. O tom, co nová podoba nábřeží přinese obyvatelům Hranic, jak důležitá byla podpora Olomoucké aglomerace a jaké má město s lokalitou další plány, jsme hovořili se starostou Hranic Danielem Vitonským.

Modernizace nábřeží byla financována díky významné podpoře EU prostřednictvím Olomoucké aglomerace. Celkové náklady přesahují 30 milionů korun. Kolik město zaplatilo ze svého rozpočtu a proč je tato investice pro Hranice tak důležitá?

Celkové náklady se nakonec pohybují kolem 32,5 milionu korun a podle aktuálních údajů připadá na město zhruba 19 milionů korun. Je to samozřejmě významná částka, ale zároveň jsme na projekt získali evropské prostředky, bez kterých by se takto rozsáhlá proměna připravovala podstatně složitěji. Pro nás ale nebylo cílem jen opravit další kus města. Kropáčova ulice je přímo u Bečvy a dlouhá léta to bylo místo, které mělo velký potenciál, ale prakticky se nevyužívalo. Máme tam cyklostezku, protipovodňová opatření a nyní k tomu přibyl kvalitní veřejný prostor. Hranice se tím podle mě zase o něco více obracejí k řece. A právě takové projekty rozhodují o tom, jestli se lidem ve městě dobře žije a jestli zde chtějí trávit svůj volný čas.

Z nevyužitého bývalého vodárenského objektu vznikla vyhlídková terasa se zelenou střechou. Věříte, že se z této stavby stane nové lákadlo pro místní nebo pro turisty?

Určitě bych byl rád, ale nedíval bych se na to jen jako na turistickou atrakci. Pro mě je důležitější, aby si to místo oblíbili především sami Hraničané. Když se tam lidé půjdou projít, zastaví se, sednou si, dají si kávu a podívají se na Bečvu, tak ten projekt splnil svůj účel.

Vyhlídková terasa tomu samozřejmě dává něco navíc. Není to jen lavička někde u chodníku, člověk se dostane nad řeku a má úplně jiný pohled na nábřeží. A pokud si toho všimnou i návštěvníci města a spojí návštěvu centra, Hranické propasti nebo lázní s procházkou podél Bečvy, tím lépe. Hranice mají turisticky co nabídnout a taková místa tu nabídku přirozeně doplňují.

Projekt slibuje nové mikroklima díky moderní závlaze a výsadbě. Jak konkrétně lidé poznají rozdíl v této lokalitě během horkých letních dnů?

Samozřejmě nemůžeme čekat, že vysadíme strom a druhý den bude celé nábřeží o deset stupňů chladnější. Stromy potřebují čas, aby vyrostly. Ale právě proto má smysl takové věci dělat teď. Nová zeleň bude postupně vytvářet více stínu a díky automatické závlaze bude mít mnohem lepší podmínky i během suchých období. Zároveň se snažíme dešťovou vodu neposlat co nejrychleji do kanalizace a pryč, ale zadržet ji přímo v lokalitě a znovu ji využít. V kombinaci se zelení a vhodně řešenými povrchy to znamená menší přehřívání prostoru a příjemnější prostředí pro lidi. To je podle mě ta praktická stránka adaptace na změnu klimatu. Nemusíme používat složité termíny – jde jednoduše o to, aby se člověk mohl v červenci projít městem a neměl pocit, že jde po rozpáleném parkovišti.

Součástí nového nábřeží jsou také odpočinkové zóny, mobiliář, herní prvky a celkově kultivovanější veřejný prostor. Jak podle vás tato proměna přispěje ke každodennímu životu obyvatel Hranic?

Právě každodenní využití je pro mě možná nejdůležitější. Nechceme stavět věci, na které se lidé jednou přijedou podívat a potom zůstanou prázdné. Tady může přijít rodina s dětmi, senior, cyklista, někdo si sem zajde jen sednout po práci nebo se projít podél řeky. Dříve člověk tímto místem spíš prošel. Teď má důvod se tady zastavit. Má kde sedět, děti mají herní prvky, je zde zeleň, osvětlení, toalety, cyklostezka a možnost občerstvení. To jsou možná jednotlivě drobnosti, ale dohromady právě ony vytvářejí kvalitní veřejný prostor. Dlouhodobě říkám, že chceme, aby lidé měli v Hranicích nejen kde bydlet a pracovat, ale také co dělat. Pokud město není tuctové a nudné, lidé se sem raději vracejí a rádi zde žijí. A nábřeží do této filozofie přesně zapadá.

Modernizace nábřeží je jedním z projektů, které se podařilo realizovat díky podpoře Olomoucké aglomerace. V čem podle Vás tato spolupráce městu Hranice nejvíce pomohla?

Nejde jen o samotnou dotaci, i když ta je samozřejmě zásadní. Výhodou Olomoucké aglomerace je, že se projekty připravují v širším kontextu a město dopředu ví, které investice mají šanci získat podporu. Můžeme je tedy včas připravovat, projektovat a koordinovat s dalšími záměry. U Kropáčovy ulice je to dobře vidět. Samotná revitalizace není izolovaná stavba. Navazuje na protipovodňová opatření na Bečvě, na cyklostezku a do budoucna na další etapu nábřeží. Právě takový integrovaný přístup podle mě dává smysl. Hranice jsou plnohodnotnou součástí Olomoucké aglomerace a myslím, že se ukazuje, že ITI není jen nástroj pro Olomouc, Přerov nebo Prostějov. Evropské peníze díky němu směřují i do dalších měst aglomerace a výsledky jsou potom vidět přímo v jejich ulicích.

Lokalita už nyní začíná sloužit lidem nejen k procházkám a odpočinku, ale také jako místo pro setkávání, mimo jiné díky mobilní kavárně. Jaké jsou další plány města s tímto prostorem a jak by měl v budoucnu fungovat v rámci života města?

Především chceme, aby ten prostor žil přirozeně. Nemyslím si, že musíme každý týden organizovat velkou akci, aby mělo nábřeží smysl. Naopak. Největší úspěch bude, když tam budou lidé chodit sami od sebe – na procházku, s dětmi, na kolo nebo si sednout ke kávě. Mobilní kavárna je pro tuto chvíli dobrým řešením a zároveň nám ukáže, jaký o podobnou službu bude zájem. Do budoucna ale projekt počítá se stálým objektem kavárny, takže bychom chtěli nabídku nábřeží ještě rozšířit. A samozřejmě se nabízí využití prostoru pro menší kulturní, rodinné nebo komunitní aktivity. Už dnes vidíme, že lidé si prostor našli. To je podle mě nejlepší známka toho, že ta investice měla smysl.

Projekt je označen jako 1. etapa revitalizace nábřeží v Kropáčově ulici. Jak město uvažuje o navazující druhé etapě – co by měla obsahovat, v jaké fázi přípravy se nyní nachází a z jakých zdrojů by mohla být financována?

První etapa není konečným stavem. Od začátku jsme počítali s tím, že na ni navážeme druhou etapou, jejíž nejvýraznější součástí má být stálý objekt kavárny. Ostatně už původní architektonické řešení nábřeží s kavárnou počítalo. V tuto chvíli je ale zásadní podmínkou úprava aktivního záplavového území. Dokud se tato otázka nevyřeší, nemá smysl slibovat konkrétní termín zahájení stavby. Jsme u řeky Bečvy a protipovodňová bezpečnost musí mít přednost. Co se týče financování, budeme samozřejmě hledat všechny možnosti, které se městu nabídnou. Pokud bude možné využít některý z dotačních titulů nebo prostředky příštího programového období, budeme se o ně ucházet. Pokud ne, budeme muset posoudit možnost financování z vlastních zdrojů, a především jeho načasování vůči dalším investicím města. Každopádně chceme nábřeží dokončit jako jeden funkční celek, nikoli nechat první etapu jako osamocenou investici.